Reakce na článek v Naše Praha 10 a útoky radního Zoufalíka

Reaguji na článek „Politici se dále hádají o budoucnosti Slatin a Bohdalce. Jde o pozemky?“ v Naše Praha 10, protože je v něm mnoho polopravd a někdy dokonce lží. 

Už na vlastním zastupitelstvu dne 11.9.2017, kde jsme na čtyřminutové vyjádření našeho názoru čekali od 10 hodin do 16 hodin, pan radní Zoufalík zesměšňoval autory petice  „Za zelené Slatiny“ a pak, když jsem vzhledem k pracovním povinnostem musela odejít, mě dokonce napadl a tvrdil, že Na Slatinách vlastním černou stavbu a peticí, že jsme údajně oklamali 1 599 petistů, protože nám jde o to, aby pozemky Na Slatinách byly stavební a my na nich vydělali milióny.  K tomu se prostě musím vyjádřit.

Na Slatinách byly od roku 1944 pozemky stavební (zastavěná plocha a nádvoří) a zahrady. Na to máme doklady, které můžeme předložit. V r. 1999 Magistrát hl.m. Prahy územním plánem tyto pozemky proti vůli vlastníků změnil na funkční využití: zahradnictví.  Proto jsme v létě podali návrh na změnu územního plánu, protože jsme přesvědčeni, že v r. 1999 Magistrát jednal protiprávně, bez ohledu na to, že vlastníky pozemků poškodí. Návrh jsem sice podepsala já jako předsedkyně spolku Na Slatinách, ale za 15 majitelů soukromých pozemků, kteří chtějí, aby současní představitelé Magistrátu napravili špatné rozhodnutí z r. 1999. To však neznamená, že tito majitelé chtějí na svých pozemcích stavět betonové město. Chtějí mít pouze právo své domky opravovat a taky přestavět s úctou k historii tohoto území.

S tím souvisí i petice Za zelené Slatiny. Kdo si naši petici přečte, tak zjistí, že jediné, co chceme, je zachování vzácných mokřadů, zapracování soukromých pozemků do studie, protože ta zcela přehlíží majetkové vztahy a také vyhodnocení dopadů na dopravu. Domníváme se, že vybudování sídliště pro 30 000 obyvatel je v tomto místě přehnané. I když autoři studie tvrdí, že v ní je více zeleně než v současnosti, tak naše zkušenost je zcela jiná. Zeleně je Na Slatinách hodně, bohužel, většinou ta, která je v majetku města, je naprosto neudržovaná. Za to může dlouhodobá stavební uzávěra, která je z pohledu právníků svou délkou protizákonná.

Na závěr musím vysvětlit, proč pan radní Zoufalík říká, že bydlím v černé neboli nepovolené stavbě. Tedy, co je podle Prahy 10 černá stavba.

V roce 2009 jsme koupili se synem úplně vybydlený patrový domek, který byl se souhlasem Magistrátu hl.m. Prahy postaven v r. 1926. Na pozemku i v domě bylo 1,5 m odpadu. No prostě hrůza. Vyvezli jsme 40 kontejnerů a konečně se “ vyloupl“ dům. kdysi musel být moc pěkný. Pamětníci tvrdí, že byl nejhezčí v okolí. Tato údržba trvala tři roky a my jsme požádali Magistrát o výjimku ze stavební uzávěry, protože domek jsme kupovali proto, aby v něm mohl syn bydlet. Výjimku jsme nedostali, ale na Magistrátu nám poradili, abychom dům opravili. A tak jsme začali. Museli jsme sundat propadlou střechu, vyměnit okna, dveře, udělat nové omítky, rozvody vody a elektřiny, protože v tomto místě není kanalizace, vybudovali jsme s ohledem na ekologii čističku odpadních vod a pro topení jsme zvolili opět s ohledem na ekologii tepelné čerpadlo. Novou střechou se dům snížil, protože předtím byl z každé strany vikýř, ale my jsme se rozhodli pro jednoduchou sedlovou střechu. Domek byl opravený a syn se do něj nastěhoval. Byli jsme hrdí, že se nám podařilo zútulnit místo, které předtím vypadalo jako smetiště. Loni přišel stavební úřad a rozhodl zčista jasna o odstranění stavby a poučil nás, že můžeme požádat o dodatečné stavební povolení. Odvolali jsme se proti tomuto rozhodnutí, ale zároveň požádali o to dodatečné stavební povolení. To byla doba, kdy jsme se dozvěděli, že náš stavební pozemek s domkem, který byl v r. 2009 při koupi na katastrálním úřadu označen jako „objekt k bydlení“, najednou není objektem k bydlení, ale jinou stavbou (prý kvůli nové vyhlášce) a navíc, že funkční využití pozemků je podle platného územního plánu: zahradnictví. Architekt vypracoval projekt, museli jsme za 20 000 Kč nechat vypracovat hlukovou studii (v místě, které patří v Praze k něm nejtišším), nechat změnit RADON, vypracovat hydrogeologický posudek a požádat dotčené orgány o souhlas s umístěním stavby, která ale na pozemku stojí od r. 1926! Dnes máme téměř všechna souhlasná vyjádření, kromě odboru územního rozvoje a vodohospodářů. Určitě je dobré vědět, že abychom mohli dostat dodatečné stavební povolení, musí být vše v souladu s územním plánem! Takže jediné, o co můžeme žádat, je provozní budova se služebním bytem a navíc musíme dostat výjimku ze stavební uzávěry. Opět! Věřím, že ten, kdo si tohle pozorně pročetl, došel ke stejnému názoru jako já.  Žijeme v Kocourkově!!! Tak to je příběh “ černé stavby“ podle Prahy 10. Ať si každý udělá svůj vlastní názor. Já vím, že nás čekají dlouhé, únavné a vyčerpávající tahanice a soudy. Ale věřím, že někde na konci bude někdo se zdravým selským rozumem. 

Maria Křepelková, trvale bytem v Praze 9 a ne Na Slatinách, jak tvrdí pan Zoufalík

Petice „Za zelené Slatiny“

Stáhněte si text petice a podpisový arch a pomozte zachovat mokřad Na Slatinách, kde MČ Praha 10 plánuje megalomanský projekt nového sídliště pro 30.000 obyvatel!

Mapu míst, kde lze podpisy odevzdat, najdete zde:

 

Chcete nám pomoci se sběrem podpisů?

pište na hajekpa@centrum.cz

nebo volejte 604 57 90 18 (Pavel Hájek).

slatiny_vizu

Mapa: pohled na urbanistickou studii MČ Praha 10

Úřadu a zastupitelstvu městské části Praha 10

Vršovická 68, 101 38 Praha 10

V Praze dne 17. 7. 2017

Petice „Za zelené Slatiny”

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

Vážené zastupitelky, vážení zastupitelé,

na svém nejbližším jednání může zastupitelstvo MČ Praha 10 dostat ke schválení Návrh urbanistické studie Bohdalec – Slatiny – brownfield Strašnice.

My, níže podepsaní, protestujeme proti plánované masivní zástavbě ekologicky cenného území Na Slatinách a žádáme zamítnutí výše uvedené studie či její zásadní přepracování, které bude splňovat naše následující požadavky:

1.   Zachování zeleně a přirozeného mokřadu v oblasti Na Slatinách. Nechceme mokřady zničit sídlištěm, které plánuje ve své studii MČ Praha 10.

2.    Zapracování současných staveb a ucelených soukromých pozemků na Slatinách do studie a jejich napojení na novou infrastrukturu. Studie musí respektovat historický charakter Slatin, které vnímáme jako zelené plíce velké části Prahy 10, musí umožnit revitalizaci území, nesmí přehlížet stávající stavby a ty vlastníky, kteří mají na svých pozemcích v dotčeném území dlouhodobé záměry a kvůli letité stavební uzávěře je nemohou realizovat.

3.    Požadujeme zpracování dopravní analýzy včetně dopadů na širší okolí řešené lokality, která prověří potřebné kapacity pro veřejnou hromadnou dopravu, individuální automobilovou dopravu a parkování v souvislosti s navrhovanými druhy staveb a jejich umístěním.

4.    Požadujeme zásadní změnu komunikace ÚMČ Praha 10 s vlastníky dotčených pozemků i obyvateli v širším okolí. Trváme na důsledné participaci občanů ještě před samotným představením hotového návrhu studie, který musí vycházet z požadavků občanů. Všechny jejich připomínky musejí být řádně vypořádány.

S úctou petiční výbor ve složení

MgA. Maria Křepelková, Hloubětínská 376/14, 198 00 Praha 9, předsedkyně spolku Na Slatinách, z. s.

Ing. Pavel Hájek, Jerevanská 723/6, 100 00 Praha 10, předseda SVJ v ulicích Vršovická, Vladivostocká a Jerevanská

Martin Sládek, Hradecká 2325/7, 130 00 Praha 3, místopředseda spolku Na Slatinách, z. s.

Petiční výbor zastupuje MgA. Maria Křepelková, Hloubětínská 376/14, 198 00 Praha 9

www.naslatinach.cz

 

Zažijte divadlo jinak!

Imaginárium H. Ch. Andersena aneb „Jaká je hranice mezi realitou a fantazií? Zažijte divadlo jinak!“

Divadelní putování pro děti i dospělé pohádkovým světem Hanse Christiana Andersena plného fantazie, lásky, víry, bolesti, humoru, radosti i naděje.

ALI_3883

Premiéra tohoto nevšedního zážitkového projektu bude uvedena 9. června 2017  ve Vršovickém divadle MANA. Představení pořádá TALENT drama studio ve spolupráci s Vršovickým divadlem MANA v rámci Vršovického festivalu talentů. Podílí se na něm děti, mládež a dospělí společně s profesionálními umělci, hudebníky, básníky i herci. Pokračování textu Zažijte divadlo jinak!

Obecní nebytové prostory – pojďte do podnájmu!

Aktuálně má každý zájemce možnost pronajmout si některou z cca 20 nabízených nebytovek ve Vršovicích.

Dne 20. 3. 2017 byla naší obcí vyhlášena Veřejná nabídka na uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor, které se nacházejí v bytových domech určených do prodeje. Datum a čas prohlídky není určený, je možný po telefonické domluvě se správcem.

Upozorňujeme, že je třeba se o prostory zajímat co nejdříve, protože v rámci obcí stanovených podmínek musíte předložit např. potvrzení o bezdlužnosti a jiné doklady a jejich získání nějakou dobu trvá!

Jak jsme ukázali pomocí mapy volných nebytů, je jich téměř 160. Pojďme jejich počet zmenšit! Šiřte informaci o této možnosti pronajmout si prostory na adrese:

(adresa, podlaží, plocha, minimální nájem, kvalita a stručný popis)

Celkové podmínky a přihláška jsou ke stažení zde:

http://praha10.cz/bydleni/vyberove-rizeni-na-pronajem-nebytovych-prostor.aspx

http://praha10.cz/LinkClick.aspx?fileticket=dW24snclsZE%3d&tabid=2317&portalid=0

Olga Richterová, zastupitelka Pirátů v Koalice Vlasta

Více o nebytech v majetku obce: Diskuzní večer v knihovně, Mapa nebytů, Praha 10 realitní

Praha 10 realitní

V minulém týdnu jsme zveřejnili mapu volných nebytových prostor v majetku města a dnes se podívejme na tu druhou a to pronajatou část obecních nemovitostí.

Praha 10 pronajímá zhruba 520 nebytových prostor v nejrůznější možné kvalitě, ploše i využití. Pro názorný přehled jsem do tabulky pod článkem vybral ty nejdražší, nejlevnější i cenově průměrné. Nejvyšší účtovaný paušál obcí je 2.000 – 5.000 Kč za čtvereční metr a rok. Takových nemovitostí má obec řádově 50 a 6 z nich najdete v tabulce. Jelikož prostory jsou plochou značně rozdílné, přepočetl jsem tyto paušální ceny na měsíční nájmy za stejných 70 m2 plochy, což odpovídá velikosti průměrného bytu 3+1 a každý čtenář si tak ceny může porovnat s nájmem, který zná ze svého běžného života. Nejdražší nájmy tedy obec nasmlouvala na 11.700 – 30.000 Kč za 70m2 plochy a měsíc. Jedná se o 10% nejzajímavějších obecních prostor například na Kubánském náměstí či Moskevské ulici.

Druhou skupinu pronájmů tvoří paušály v rozmezí od 600 do 2.000 Kč za čtvereční metr a rok. Reálně za 70m2 nájemci platí 3.500 Kč až 11.700 Kč měsíčně. Těchto nemovitostí je nejvíce, bezmála 300 a v dolní cenové hladině najdeme garáže či hůře situované provozovny. U garáží jsem si dopočítal, že město má často tak špatnou smlouvu, že celý nájem odvede společenství vlastníků a bylo by pro něj výhodnější je prodat jejich nájemcům či právě svj. V případě garáží asi nelze ani do budoucna uvažovat, že by dotováním garážových prostor město sledovalo nějaký sociální rozměr.

Poslední skupinou jsou nájmy pod 600 Kč za čtvereční metr a rok. Jsou to prostory (celkem cca 130), které lze označit za čistě dotované. Sečteme-li odvody, které za ně město posílá například společenstvím vlastníků za jejich správu a na tzv. „fond oprav“, nezbývá už prakticky žádný prostor k tvorbě zisku a ve valné většině jsou dokonce ztrátové. Největší část těchto prostor tvoří provozovny veřejně prospěšné, např. dětské kluby, zájmové oddíly, ochránci přírody, nejrůznější sociální a ošetřovatelská pomoc a jiné neziskovky. U nich můžeme snížený nájem až pod vlastní náklady považovat za odůvodněný a nejčastěji si v těchto případech město účtuje pouhých 200 Kč za čtvereční metr a rok.

Malý úsměv na rtech u čtenářů může naopak vzbudit fakt, že město do této skupiny dotovaných a potřebných organizací zahrnuje i politické strany se sazbou 220 Kč za čtvereční metr a rok. V zásadě ale ani na tom nelze spatřovat nic špatného, pokud tedy město nabídne stejnou možnost všem politickým subjektům bez rozdílů ve velikosti a kvalitě nabízených prostor. Bude to stále rozumnější řešení, než je nechat roky neobsazené.

Jedinou zajímavou anomálií mezi neziskovkami v ceně nájmu byl spolek Wikimedia, který se snad jako jediná neziskovka překvapivě neobjevil ve skupině nízkých nájmů a získal nájem za průměrných 1.000 Kč za čtvereční metr a rok. Že by některý náš radní nebyl spokojen s článkem, který se o něm na české Wikipedii objevil? Nechci ani spekulovat.

Poslední skupinou městských nemovitostí je 160 nepronajatých, ze kterých je náš příjem 0 Kč. Nezbavuje nás to však povinnosti tyto objekty udržovat a platit zákonem dané poplatky za jejich správu.

672px

Tabulka: Výběr nájmů v obecních nebytech k 29.11.2016

A co myslíte Vy?

Měla by se Praha 10 více zaměřit na rekonstukce svých nebytů a hledat aktivněji jejich nové nájemce nebo byste řadu nemovitostí raději prodali? A jak jste spokojeni s prodejem řady obchodů, které už město v Praze 10 provedlo? Mělo by město preferovat při prodeji nejvyšší nabídku nebo si klást podmínky pro budoucí využití prostor? Občas se nám ve Vršovicích stane, že se obchod se zeleninou promění v nehtové studio. Máte-li na to názor, napište nám ho do komentářů. Na záznam z lednového diskuzního večera k nebytům se můžete podívat zde.

Pavel Hájek, Piráti Praha 10

Zdroj dat: Kompletní seznam obecních nebytů k 29.11.2016

Poznámka: Praha 10 kromě všech zmíněných a cenově zařazených nemovitostí vlastní ještě několik desítek dalších objektů či jednotek, kde nebylo možné jednoznačně určit běžnou cenu nájmu za m2 a rok. Jednalo se o antény mobilních operátorů a celé objetky, kde jsme neměli dostatek dat k zařazení do tabulky.

Hlídací pes Prahy 10