Nad Pátečníkem: Slavit zatím není co!

Četli jste Pátečník? Speciální noviny Prahy 10 k příležitosti koupi vily Karla Čapka. A všimli jste si, že hned dva zastupitelé uváděli jako příklad úspěšného kulturního stánku Trmalovu vilu? Možná by člověk v městské části se sto tisíci obyvateli a skoro dvoumiliardovým rozpočtem čekal delší seznam, ale o tom psát nechci. Navíc vím, že když jde o kulturu, tak se o penězích jaksi mluvit nesluší, přitom ale špatné rozhodnutí může stát spoustu peněz a nepřinést „žádnou muziku“ (viz nezkolaudovaný nebo dokonce nezkolaudovatelný objekt vršovického kina Vzlet za zatím 32 mil. Kč).

Pojďme se podívat podrobněji na Trmalovu vilu a popřemýšlet o vile Čapkově:

Magistrát svěřil Trmalovu vilu do správy MČ ve špatném technickém stavu, MČ v letech 1998–2000 provedla generální opravu  za 7,7 mil. Kč. V září 1998 pak vilu pronajala společnosti Foibos, která část vily využívala jako kanceláře a v části připravila a spravovala expozici. V prosinci 2003 schválila rada MČ výpověď nájemní smlouvy a v září 2006 dohodu o finančním vyrovnání s firmou Foibos.  Od září 2004 do ledna 2007 měla firma Foibos a.s. sídlo v Trmalově vile. 12. prosince 2006 zveřejnila MČ podmínky výběrového řízení na nájem objektu „Trmalova vila“. Výběrové řízení vyhrála opět firma Foibos, a.s., se kterou MČ podepsala v březnu 2007 nájemní smlouvu. Roční nájemné činí 200 tisíc Kč vč. DPH.

Z dnes dostupných informací není zřejmé, co bylo příčinou výpovědi první nájemní smlouvy s Foibosem. Lecos napoví komentáře bývalého člena rady MČ JUDr. PhDr. Oldřicha Choděry dostupné v archivu novin Prahy 10 (dejte vyhledat “Foibos”), který upozorňuje na netransparentnost vztahů kolem Trmalovy vily. Na základě jaké smlouvy měla firma Foibos v letech 2004 až  2007 sídlo v Trmalově vile? Kolik zájemců se přihlásilo do výběrového řízení? Jaká byla jejich pozice ve srovnání s Foibosem, který ve vile již osm let působil? Otázek je mnohem více, než odpovědí, které lze najít.

Společnosti Foibos a.s. a Foibos Bohemia, o.p.s. získaly na projekty v Trmalově vile  od MČ v letech 2009–2013 dotace v celkové výši  350 tisíc Kč. Podstatně úspěšnější však byly při získávání dotací od magistrátu. V letech 2006 až 2013 získaly obě společnosti téměř 1,5 mil Kč na projekty bezprostředně související s Trmalovou vilou.

Z hlediska MČ je to tedy úspěch:

Vila je otevřená pro veřejnost, program je poměrně bohatý, byť asi dost specifický, a příjmy z pronájmu lehce převyšují výši poskytnutých dotací a souvisejících provozních nákladů (např. pojištění objektu). Investice do opravy vily se sice nikdy nevrátí, ale běžný provoz se ufinancuje sám.

Zdá se, že Foibos je společnost s řadou kulturních aktivit, která se v této oblasti pohybuje dlouhodobě a „umí v tom chodit“:

Ztrátovou výstavní činnost (vstupné 40 Kč, otevírací doba úterý – pátek 10–18) financuje částečně z dotací, částečně z výnosů z pronájmu vily na konference, semináře a svatby a z provozu specializovaného knihkupectví.

Jenže: jakou doplňkovou činnost by šlo realizovat v Čapkově vile?

Z vyjádření Z. Freislebena v již zmíněném Pátečníku je zřejmé, že vila se nehodí pro velké akce a davy návštěvníků, což znamená, že výnosy ze vstupného, byť asi řádově vyšší než v Trmalově vile, nebudou závratné. Možná by se tu mohly prodávat knihy a vhodné suvenýry, ale pořádat svatby?

A kdo by měl vilu provozovat?

Někdo, kdo dokáže získat zdroje na provoz odjinud, než z rozpočtu MČ Praha 10: Podobné objekty jako Čapkova vila často fungují jako součást větší instituce dobře napojené na magistrátní rozpočet: Bílkova vila je součástí Galerie hlavního města Prahy, Muellerova vila je součástí Muzea hlavního města Prahy. V případě Trmalovy vily  dokázal Foibos z magistrátního rozpočtu opakovaně získat značné dotace.

Naše MČ již přispěla (44 mil. Kč) a ještě přispěje (rekonstrukce, snad jen za 10 mil. Kč) k „záchraně půl vily, půl zahrady a především Karlovy pozůstalosti” dost. Teď je potřeba najít způsob, jak zapojit do projektu ve všech směrech přesahujícího působnost jedné městské části další financující subjekty (možná i soukromé donory?).

Trmalova vila zmiňovaná zastupiteli jako vlajková loď kultury na Praze 10 je možná lepší inspirací, než jsem čekala. Pokud se poučíme i z případu výše zmíněného Vzletu, je zřejmé, že:

1) investorem opravy musí být městská část, která bude důsledně kontrolovat veškeré kroky od projektu po kolaudaci,

2) smlouva o nájmu musí obsahovat naprosto transparentně definované povinnosti obou stran (tzn. žádné výměny nižšího nájemného za nějaké protislužby), sankce v případě jejich neplnění a reálnou možnost výpovědi (tzn. ne smlouvu na 20 let, ze které se MČ nebude moci vyvázat), a

3) provozovatel Čapkovy vily musí být vybrán v otevřeném výběrovém řízení (tzn. neměla by se jím, jak je v poslední době zvykem, stát automaticky společnost Praha 10-Majetková).

Lucie Sedmihradská

autorka se zajímá o financování územních samospráv a hospodaření MČ Praha 10 zvlášť

23. 9. 2013 – ZMČ: Hlasování, které se zapíše do dějin

Přesně toto prohlásil starosta B. Zoufalík (ex-ODS, nyní pražský leader Hlavu vzhůru) o hlasování o koupi vily Karla Čapka na jednání zastupitelstva 23.9.2013. Zastupitelé totiž schválili koupi vily vč. jejího inventáře za 43 891 970,- Kč.

Na podporu svého návrhu si pan starosta pozval ministra kultury J. Balvína a ředitele Památníku národního písemnictví Z. Freislebena. Dostavil se i majitel vily K. Scheinpflug. Reportáž ČT zmiňuje potřebu zapojit odborníky, příspěvek na Radiožurnálu cituje názory občanů ze Zaostřeno na 10. Pokračování textu 23. 9. 2013 — ZMČ: Hlasování, které se zapíše do dějin