Otevřený dopis členům Komise pro vytvoření vhodných prostor pro fungování Úřadu městské části Praha 10

Vážení členové Komise pro vytvoření vhodných prostor pro fungování Úřadu městské části Praha 10 (dále jen komise), prošli jsme spolu půl roku intenzivní a v lecčem inovativní práce. Mým úkolem v komisi, dokud pravidelně fungovala (tedy do června tohoto roku), bylo rozkládat procesně složitou situaci do čitelné podoby pro snadnější návrh dalšího postupu. Tímto textem na svou původní úlohu navazuji a nabízím poslední rozklad, ve kterém vysvětluji, jak je možné, že jedno zdánlivě nevinné usnesení zastupitelstva městské části dokázalo pošlapat vztahy a výsledky vybudované během půl roku poctivé práce komise.

Celý text otevřeného dopisu naleznete níže, nebo v tomto pdf.

Co bylo: těžké počátky komise a její úspěchy

V době vytvoření komise zastupitelstvem byla situace velmi vyhrocená a zároveň bylo velkou neznámou, zda komise bude reálně schopná ovlivnit přípravu podkladů pro rozhodnutí o umístění a podobě radnice, nebo se stane pouze kouřovou clonou, fíkovým listem vytvářejícím pro aktivní občany ve členských sdruženích iniciativy Společně pro Desítku dojem, že se mohou zapojit, ale jejich zapojení nebude mít skutečný dopad. Tedy zda skutečně může být platformou pro participaci aktivních občanů na rozhodování.

Pro mě samotného bylo z etického hlediska důležité nad tímto uvažovat před kývnutím na spolupráci – zneužití participace a dobré vůle a dobrovolnické práce občanů považuji za eticky problematičtější než otevřeně autokratické vládnutí. Proto jsem se do činnosti komise rozhodl zapojit až poté, co jsem absolvoval následující osobní jednání, která mě přesvědčila, že komise může mít reálný efekt:

  • Schůzky se zástupci občanských sdružení zastřešených ve „Společně pro Desítku“, ze kterých vyplynulo, že dokud bude mít komise reálnou možnost ovlivňovat zadávání vypracování podkladů pro rozhodnutí, chtějí se snažit o maximálně konstruktivní přístup a pomoci s participativními akcemi jednak využitím sítě kontaktů a jednak dobrovolnickou prací (tu lze nakonec odhadnout ve stovkách hodin vykonané práce při přípravě podkladů, propagaci akcí, pomoci na místě apod.).
  • Schůzka s klíčovými členy rady – starostou Milanem Richterem a místostarostkou Ivanou Cabrnochovou, ze které vyplynulo, že jsou ochotní podpořit postup veřejnými sliby (na zastupitelstvu již dříve padl jasný slib transparentní architektonické soutěže, posléze na veřejném setkání na Strašnické padl od obou politiků jak slib zohlednění participace občanů, tak vytvoření srovnatelných podkladů pro všechny varianty včetně Vlasty), jeho zaštítěním i školením zaměstnanců úřadu v oblasti participace (proběhlo).
  • Schůzka se zaměstnanci odboru životního prostředí a dopravy ÚMČ P10 (OŽD), ze které vyplynulo, že se na zajímavou práci těší a pro kvalitní přípravu podkladů chtějí udělat maximum.

Jednací řád komise a praxe jeho naplňování potvrdily možnosti komise ovlivňovat způsob zadávání tvorby podkladů pro rozhodnutí o místě a podobě radnice. Komise do června 2013 odvedla poctivý kus práce; jak na cestě k přípravě podkladů pro vyhlášení architektonické soutěže, tak obecně v hledání nové, komunikativnější a kooperativnější kultury rozhodování. Podle postupu schváleného komisí proběhlo zapojení obyvatel v lokalitě Strašnická, ze kterého kromě cenných vstupů vyplynula i potřeba dvoukolové soutěže – tak, aby v prvním kole byla řešena celková koncepce Strašnické s důrazem na veřejný prostor (využitelná pro Strašnickou i bez stavby radnice) včetně řešení klíčových pěších dopravních vazeb.

Od června do září 2013, kdy schválila dokončené soutěžní podmínky a podklady, se nicméně komise nesešla; zadání podkladů pro další lokality nebylo projednáno a místo ustavující schůze poroty architektonické soutěže na Strašnické přišlo bez jakéhokoli předchozího dialogu s komisí usnesení zastupitelstva zásadně měnící dohodnutý postup a roli komise.

Co se změnilo: zlom v důrazech i možnostech občanů

Ač to tak na první pohled nevypadá, usnesení zastupitelstva ze dne 23. 9. 2013 znamená radikální obrat v celém procesu. Vyplývá z něj několik výrazných změn, pro přehlednost ty hlavní uvádím v tabulce:

Tabulka o změně situace

Jak se to změnilo: politická kultura

Na výše uvedených změnách není nic nezákonného a je možné, že za méně vypjaté situace by mohly být na základě otevřené komunikace považovány za akceptovatelné. Kromě věcných výsledků je však velmi důležitá i kultura jednání a rozhodování. V době činnosti komise se městská část i občanská sdružení snažily pracovat na zlepšování kultury spolupráce a participace. Ze strany městské části započalo zavádění Místní agendy 21, proběhla školení věnovaná přípravě participace, byl personálně posílen úřad v oblasti komunikace, ze strany Společně pro Desítku to byla pomoc s přípravou aktivit, iniciace participace veřejnosti týkající se jiných veřejných prostorů a taktéž školení členů v oblasti participace. Za této situace má způsob, jak bylo usnesení projednáno a přijato zásadní symbolický význam.

Porušení dohodnutých procesních postupů: Obsah usnesení byl připraven bez projednání v komisi, ačkoli komise měla právě v komunikaci sehrát hlavní roli a v jejím jednacím řádu je vzájemnému informování i nakládání s tím, co je sděleno na jednáních komise, věnována značná pozornost.

Klamavé uvedení usnesení: Bod v programu zastupitelstva, v rámci kterého došlo ke schválení usnesení, byl pojmenován „Informace o průběhu zpracování alternativ vytvoření vhodných prostor pro fungování Úřadu městské části Praha 10“ a ústně uveden jako technický. Přitom zbavuje komisi možnosti ovlivňovat zadání a rozhoduje o zadání / změně zadání podkladů pro všechny uvažované varianty. Zároveň do doby po uzavření diskusních příspěvků občanů nezazněl obsah usnesení, pouze slovní popis předkladatele, který prezentoval usnesení jako snahu ušetřit, ale nedopustit se zásadnějších změn. Občané, kteří neměli text usnesení předem k dispozici (ten v MČ Praha 10 mají pouze zastupitelé), tak nemohli reagovat na jeho skutečný obsah.

Neudržitelné argumenty: Argumentace zdůvodňující potřebu změn přímo na zastupitelstvu i následně v Novinách Prahy 10 je postavena na neudržitelných argumentech, což dokáže relativně snadno odhalit člověk orientující se v tématu. Hlavní argumenty jsou neudržitelné z těchto důvodů (viz tabulka):

Zneužití participace jako fíkového listu: Původní text usnesení byl alespoň přímočarý – komisi z dalšího rozhodování prostě „na tvrdo“ vypouští. Pozměňovací návrh Ivany Cabrnochové komisi sice v rozhodování ponechává, ale bez reálného vlivu – protože nemůže ovlivnit způsob zadání vzniku podkladů (viz první tabulka). Postup tak odpovídá klasickému příkladu zneužití participace aktivních občanů popsaný již v roce 1969 v dnes kultovním článku Sherry R. Arnstein „A Ladder of Citizen Participation“: Zapojení aktivních občanů do poradního orgánu bez možnosti ovlivnit zadávání projektů, které obvykle vede k jejich diskreditaci v očích ostatních aktivních občanů a lokálních odborníků, protože jejich práce nemá výsledky, a následným odcizením sdružení od komunity.

Závěr

Usnesení zastupitelstva ze dne 23. 9. 2013 a nastoupený způsob jeho naplňování znamená konec možnosti jak Komise pro vytvoření vhodných prostor pro fungování Úřadu městské části Praha 10, tak i občanských iniciativ reálně ovlivnit postup vzniku podkladů: rozhodnutí o budoucím umístění a podobě budovy radnice se dostává zcela mimo jejich pole působnosti. A to po půl roce fungující kultury spolupráce náhle, bez jakékoli dohody a relevantních důvodů. Jednostranné nedodržení dohodnutých postupů ze strany zastupitelstva městské části a zneužití důvěry a stovek hodin dobrovolné práce je pro důvěru a kulturu spolupráce horší než naprostá nekomunikace.

V reálné politice neočekávám samé Mirky Dušíny; avšak jednostranné nedodržování dohodnutých postupů představuje zásadní problém pro jakoukoli spolupráci a participaci. Nehraje přitom roli, zda k tomu došlo vědomě (a tedy jde o neetické jednání) nebo z nepochopení situace (a tedy jde o nekompetentnost). Je zřejmé, že občanské iniciativy v důsledku tohoto kroku nemohou mít důvěru v radní a zastupitele Městské části Praha 10 – a já také ne. Dokud nebudou dodržovány dohody, budou jakékoli pokusy o participaci jen oním hambatým fíkovým listem.

Tento dopis je otevřený – to znamená, že v původní nezměněné podobě můžete jeho text sdílet, přeposílat a zveřejňovat. Vyhrazuji si však právo odsouhlasit případné veřejné použití pouze dílčí citace bez uvedení textu celého dopisu.

V Praze 25. listopadu 2013
Ing. arch. Petr Klápště
bývalý mediátor komise

Přílohy:

Praha 10 – největší realitka v Praze a el. aukce

Privatizace a prodej domů a bytů je stále v plném proudu a podrobnosti celého procesu zůstávají v naší transparentní MČ, kterou můžeme prohlásit za největší realitku v Praze, stále jen poloodhalené.

Na jaře letošního roku spustila radnice prodej volných bytů formou elektronické aukce (usnesení RM 133/2013). Zatím bylo k prodeji tímto způsobem schváleno 150 bytů (http://www.aukcepraha10.cz/). Prodáno bylo 104 bytů za 161 mil. Kč což  je o 36 % více, než byla cena odhadní – lze tedy souhlasit s tvrzením vedení MČ, že se podařílo za prodané byty v tuto chvíli získat maximum (ovšem průměrná cena za 1 byt příliš nepřekračuje 1,5 milionu Kč).

Proč se těmito prodeji zabývat?

Kvůli souvislosti s dalším stavebním projektem naší “samosprávní realitky”. Vlastně ve stejnou dobu totiž MČ začala realizovat svůj projekt “Bytový dům Malešice”, kdy se stávající Penzion Malešice, který měla pronajatý firma Tommi Holding, přebuduje na malometrážní byty. (Ještě malá odbočka: Tommi Holding v r. 2012 od MČ získala za zrušení nájemní smlouvy na Penzion odstupné 37 milionů Kč. Přibližně rok pak MČ Penzion nadále pronajímala prostřednictvím své akciovky Praha 10-Majetková.)

Na začátku roku tedy MČ vlastnila 150 různě velkých  bytů a jeden obrovský panelák provozovaný jako penzion s kapacitou 540 osob. Vše v různě opotřebeném stavu. Po skončení obou akcí bude mít 140  fungl nových mini-bytů a 55 ubytovacích jednotek.

Finančně snad bude MČ na nule, tedy pokud se podaří podobně výhodně prodat i zbývající schválené byty a neprodraží se rekonstrukce Penzionu (smlouva je na 211 mil. Kč), ubytovacích míst ubyde a hlavně, jak to bude nakonec vypadat v Malešicích? Nezaděláváme si na vznik sociálně vyloučeného ghetta?

Další související otázkou je, proč MČ o výsledcích aukcí neinformuje?

Aukce se uskutečňují v blocích po cca 13 bytech. Těchto bloků bylo zatím realizováno 10, informace o výsledcích lze najít jen o prvních čtyřech (usnesení Rady MČ 516, 517, 619 a 620 z roku 2013). Usnesení o výsledcích v ostatních blocích jsou k dispozici pouze v tiskové podobě. Shrnutí výsledků aukcí 52 bytů zařazených do prvních čtyř bloků elektonicých aukcí je uvedeno v tabulce. Aukce v dalších blocích byly asi úspěšnější, protože u těch prvních bylo průměrné navýšení ceny jen 17 %.

Hodnocení činnosti této realitky je především na nás občanech, kteří jsme na Desítce doma, můžeme se ale podívat na doporučení odborníků – např. Agentura pro sociální začleňování, Akademie věd ČR nebo Veřejný ochránce práv, stejně tak i odborníci v zahraničí rozhodně neradí jít cestou výstavby velkých objektů, ale sociální byty doporučuje rovnoměrně rozmístit po celé obci. Proč to u nás nikdo nechce slyšet?

Pro zájemce o tuto problematiku přikládáme několik zajímavých odkazů:
Agentura pro sociální začleňování: Bydlení – Příručka pro obce: „Vedle řešení situace lidí, kteří se ocitli v bytové krizi, by obce měly mít možnost takovýmto situacím co nejúčinněji předcházet a usilovat o zabraňování vzniku sociálně vyloučených lokalit vznikajících sestěhováváním lidí s nízkými příjmy na jedno místo.“

Veřejný ochránce práv (ČR): Doporučení pro obce a města pro předcházení tvorby a rozšiřování sociálně vyloučených lokalit se zdůrazněním zajištění potřeby bydlení: „zamezení prostorové segregace sociálně znevýhodněných nediskriminační bytovou politikou“ (str. 32)

Hodně se přístupem k bydlení zabývá např. německý vědec Volker Busch-Geertsema, např. viz Measures to Achieve Social Mix and their Impact on Access to Housing for People who are Homeless, str. 4: Existuje široký konsensus na tom, že územní koncentrace chudých a znevýhodněných skupin s sebou nese celou řadu negativních dopadů. Chudá čtvť (adresa) může stigmatizovat své obyvatele například při hledání zaměstnání.

Chcete vědět víc?
– objednejte si náš pravidelný zpravodaj, ca 1x měsíčně do Vašeho e-mailu!

– Napište svým zastupitelům přímo, nebo přes www.napistejim.cz.

– Přijďte s námi říct svůj názor na zastupitelstvo!

– Má smysl se ozvat. Chceme tady žít, a ne jen bydlet. Zaostřeno na Desítku, 19. 11. 2013

Praha 10 Majetková, a.s. vyvolává více otázek než jen ty, kdo je jejím ředitelem a jak se na tuto pozici dostal

(Více k tématu nového šéfa vysoce aktuální článek o škraloupu Tomáše Vacka na České pozici.)

  • Proč Městská část založila koncem roku 2004 akciovou společnost?
  • Proč o tři roky později vzniko dalších sedm akciovek, z nichž dvě zanikly v roce 2011?
  • Jaký byl původní záměr, který, jak vyplývá z účetních údajů prezentovaných níže, nevyšel?
  • A jaký je dnešní plán? Co všechno chce MČ na Praha 10 Majetková a.s. ještě převést a jaké pro to má důvody?
Životopis desítkových akciovek

MČ Praha 10 je od konce roku 2004  zakladatelem a jediným akcionářem akciové společnosti PRAHA 10 – Majetková, a.s., která má nyní 5 dceřinných společností (jedná se o tzv. holding).  Základní kapitál společnosti činí 170 mil. Kč, které vložila MČ.
Na holding se vztahuje zákon o veřejných zakázkách, každá dispozice s majetkem podléhá souhlasu Rady MČ a každé snížení či navýšení základního kapitálu podléhá souhlasu Zastupitelstva MČ. Holding zajišťuje činnosti pro uspokojování potřeb občanů a rozvoj městské části ve veřejném zájmu, což omezuje možnost dosahování zisku a jeho výše – do konce roku 2012 tak vytvořil holding ztrátu přes 26 mil. Kč.
Z celkem šesti firem však většina nevyvíjí žádnou činnost, resp. nemá žádné tržby z vlastní činnosti a jejími jedinými výnosy jsou úroky z prostředků do nich vložených městskou částí. Na druhou stranu je však třeba hradit výdaje související s vedením účetnictví, auditem a HLAVNĚ odměny členům orgánů společnosti (odměny členům orgánů všech společností v letech 2007-2011 činily celkem 3,4 mil. Kč).

Nicnedělající společnosti Služby, Stravování, Zdraví a dnes již zaniklá Teplárenská nás již stály přes 700 tisíc Kč. Údaje za rok 2011 (poslední kompletně dostupné) jsou v tabulce:

Kompletní výsledovky jsou k dispozici zde.

Jedinou společností, která vykonává nějakou činnost, je Praha 10 – Rekreace, která vlastní Horský hotel v Jánských Lázních, kde se konají školy v přírodě a další pobyty financované z rozpočtu MČ (viz náš článek o rozdělování 17 milionů). Praha 10 – Rekreace však přitom Horský hotel sama neprovozuje!
Od roku 2012 lze sledovat převádění nejrůznějších agend na další akciovku, Praha 10 – Majetková. Jakým způsobem? Vše je zadáváno přímo, bez otevřeného výběrového řízení (zůstává to přeci doma).

Jaké činnosti jsou převáděny na Prahu 10 – Majetkovou, a.s.:

– zastupování MČ ve společenstvích vlastníků jednotek v privatizovaných domech

– správa areálu Gutovka

– správa penzionu Malešice

– správa kina Vzlet

– správa ubytovny Brigátdníků

– správa reklamních ploch, promopanelů, reklamních laviček

– správa farmářských tržišť

– správa parkoviště u Bohemky

– zajištění festivalu „Praha 10 vzpomíná na bratry Čapkovy“.

Publikováno, 12. 11. 2013