Reaguji na článek „Politici se dále hádají o budoucnosti Slatin a Bohdalce. Jde o pozemky?“ v Naše Praha 10, protože je v něm mnoho polopravd a někdy dokonce lží.
Už na vlastním zastupitelstvu dne 11.9.2017, kde jsme na čtyřminutové vyjádření našeho názoru čekali od 10 hodin do 16 hodin, pan radní Zoufalík zesměšňoval autory petice „Za zelené Slatiny“ a pak, když jsem vzhledem k pracovním povinnostem musela odejít, mě dokonce napadl a tvrdil, že Na Slatinách vlastním černou stavbu a peticí, že jsme údajně oklamali 1 599 petistů, protože nám jde o to, aby pozemky Na Slatinách byly stavební a my na nich vydělali milióny. K tomu se prostě musím vyjádřit.
Na Slatinách byly od roku 1944 pozemky stavební (zastavěná plocha a nádvoří) a zahrady. Na to máme doklady, které můžeme předložit. V r. 1999 Magistrát hl.m. Prahy územním plánem tyto pozemky proti vůli vlastníků změnil na funkční využití: zahradnictví. Proto jsme v létě podali návrh na změnu územního plánu, protože jsme přesvědčeni, že v r. 1999 Magistrát jednal protiprávně, bez ohledu na to, že vlastníky pozemků poškodí. Návrh jsem sice podepsala já jako předsedkyně spolku Na Slatinách, ale za 15 majitelů soukromých pozemků, kteří chtějí, aby současní představitelé Magistrátu napravili špatné rozhodnutí z r. 1999. To však neznamená, že tito majitelé chtějí na svých pozemcích stavět betonové město. Chtějí mít pouze právo své domky opravovat a taky přestavět s úctou k historii tohoto území.
S tím souvisí i petice Za zelené Slatiny. Kdo si naši petici přečte, tak zjistí, že jediné, co chceme, je zachování vzácných mokřadů, zapracování soukromých pozemků do studie, protože ta zcela přehlíží majetkové vztahy a také vyhodnocení dopadů na dopravu. Domníváme se, že vybudování sídliště pro 30 000 obyvatel je v tomto místě přehnané. I když autoři studie tvrdí, že v ní je více zeleně než v současnosti, tak naše zkušenost je zcela jiná. Zeleně je Na Slatinách hodně, bohužel, většinou ta, která je v majetku města, je naprosto neudržovaná. Za to může dlouhodobá stavební uzávěra, která je z pohledu právníků svou délkou protizákonná.
Na závěr musím vysvětlit, proč pan radní Zoufalík říká, že bydlím v černé neboli nepovolené stavbě. Tedy, co je podle Prahy 10 černá stavba.
V roce 2009 jsme koupili se synem úplně vybydlený patrový domek, který byl se souhlasem Magistrátu hl.m. Prahy postaven v r. 1926. Na pozemku i v domě bylo 1,5 m odpadu. No prostě hrůza. Vyvezli jsme 40 kontejnerů a konečně se “ vyloupl“ dům. kdysi musel být moc pěkný. Pamětníci tvrdí, že byl nejhezčí v okolí. Tato údržba trvala tři roky a my jsme požádali Magistrát o výjimku ze stavební uzávěry, protože domek jsme kupovali proto, aby v něm mohl syn bydlet. Výjimku jsme nedostali, ale na Magistrátu nám poradili, abychom dům opravili. A tak jsme začali. Museli jsme sundat propadlou střechu, vyměnit okna, dveře, udělat nové omítky, rozvody vody a elektřiny, protože v tomto místě není kanalizace, vybudovali jsme s ohledem na ekologii čističku odpadních vod a pro topení jsme zvolili opět s ohledem na ekologii tepelné čerpadlo. Novou střechou se dům snížil, protože předtím byl z každé strany vikýř, ale my jsme se rozhodli pro jednoduchou sedlovou střechu. Domek byl opravený a syn se do něj nastěhoval. Byli jsme hrdí, že se nám podařilo zútulnit místo, které předtím vypadalo jako smetiště. Loni přišel stavební úřad a rozhodl zčista jasna o odstranění stavby a poučil nás, že můžeme požádat o dodatečné stavební povolení. Odvolali jsme se proti tomuto rozhodnutí, ale zároveň požádali o to dodatečné stavební povolení. To byla doba, kdy jsme se dozvěděli, že náš stavební pozemek s domkem, který byl v r. 2009 při koupi na katastrálním úřadu označen jako „objekt k bydlení“, najednou není objektem k bydlení, ale jinou stavbou (prý kvůli nové vyhlášce) a navíc, že funkční využití pozemků je podle platného územního plánu: zahradnictví. Architekt vypracoval projekt, museli jsme za 20 000 Kč nechat vypracovat hlukovou studii (v místě, které patří v Praze k něm nejtišším), nechat změnit RADON, vypracovat hydrogeologický posudek a požádat dotčené orgány o souhlas s umístěním stavby, která ale na pozemku stojí od r. 1926! Dnes máme téměř všechna souhlasná vyjádření, kromě odboru územního rozvoje a vodohospodářů. Určitě je dobré vědět, že abychom mohli dostat dodatečné stavební povolení, musí být vše v souladu s územním plánem! Takže jediné, o co můžeme žádat, je provozní budova se služebním bytem a navíc musíme dostat výjimku ze stavební uzávěry. Opět! Věřím, že ten, kdo si tohle pozorně pročetl, došel ke stejnému názoru jako já. Žijeme v Kocourkově!!! Tak to je příběh “ černé stavby“ podle Prahy 10. Ať si každý udělá svůj vlastní názor. Já vím, že nás čekají dlouhé, únavné a vyčerpávající tahanice a soudy. Ale věřím, že někde na konci bude někdo se zdravým selským rozumem.
Maria Křepelková, trvale bytem v Praze 9 a ne Na Slatinách, jak tvrdí pan Zoufalík
