Archiv autora: Občan

příspěvky zaslané občany i zastupiteli bez rozlišení druhu a vyznání

Otevřený dopis členům Komise pro vytvoření vhodných prostor pro fungování Úřadu městské části Praha 10

Vážení členové Komise pro vytvoření vhodných prostor pro fungování Úřadu městské části Praha 10 (dále jen komise), prošli jsme spolu půl roku intenzivní a v lecčem inovativní práce. Mým úkolem v komisi, dokud pravidelně fungovala (tedy do června tohoto roku), bylo rozkládat procesně složitou situaci do čitelné podoby pro snadnější návrh dalšího postupu. Tímto textem na svou původní úlohu navazuji a nabízím poslední rozklad, ve kterém vysvětluji, jak je možné, že jedno zdánlivě nevinné usnesení zastupitelstva městské části dokázalo pošlapat vztahy a výsledky vybudované během půl roku poctivé práce komise.

Celý text otevřeného dopisu naleznete níže, nebo v tomto pdf.

Co bylo: těžké počátky komise a její úspěchy

V době vytvoření komise zastupitelstvem byla situace velmi vyhrocená a zároveň bylo velkou neznámou, zda komise bude reálně schopná ovlivnit přípravu podkladů pro rozhodnutí o umístění a podobě radnice, nebo se stane pouze kouřovou clonou, fíkovým listem vytvářejícím pro aktivní občany ve členských sdruženích iniciativy Společně pro Desítku dojem, že se mohou zapojit, ale jejich zapojení nebude mít skutečný dopad. Tedy zda skutečně může být platformou pro participaci aktivních občanů na rozhodování.

Pro mě samotného bylo z etického hlediska důležité nad tímto uvažovat před kývnutím na spolupráci – zneužití participace a dobré vůle a dobrovolnické práce občanů považuji za eticky problematičtější než otevřeně autokratické vládnutí. Proto jsem se do činnosti komise rozhodl zapojit až poté, co jsem absolvoval následující osobní jednání, která mě přesvědčila, že komise může mít reálný efekt:

  • Schůzky se zástupci občanských sdružení zastřešených ve „Společně pro Desítku“, ze kterých vyplynulo, že dokud bude mít komise reálnou možnost ovlivňovat zadávání vypracování podkladů pro rozhodnutí, chtějí se snažit o maximálně konstruktivní přístup a pomoci s participativními akcemi jednak využitím sítě kontaktů a jednak dobrovolnickou prací (tu lze nakonec odhadnout ve stovkách hodin vykonané práce při přípravě podkladů, propagaci akcí, pomoci na místě apod.).
  • Schůzka s klíčovými členy rady – starostou Milanem Richterem a místostarostkou Ivanou Cabrnochovou, ze které vyplynulo, že jsou ochotní podpořit postup veřejnými sliby (na zastupitelstvu již dříve padl jasný slib transparentní architektonické soutěže, posléze na veřejném setkání na Strašnické padl od obou politiků jak slib zohlednění participace občanů, tak vytvoření srovnatelných podkladů pro všechny varianty včetně Vlasty), jeho zaštítěním i školením zaměstnanců úřadu v oblasti participace (proběhlo).
  • Schůzka se zaměstnanci odboru životního prostředí a dopravy ÚMČ P10 (OŽD), ze které vyplynulo, že se na zajímavou práci těší a pro kvalitní přípravu podkladů chtějí udělat maximum.

Jednací řád komise a praxe jeho naplňování potvrdily možnosti komise ovlivňovat způsob zadávání tvorby podkladů pro rozhodnutí o místě a podobě radnice. Komise do června 2013 odvedla poctivý kus práce; jak na cestě k přípravě podkladů pro vyhlášení architektonické soutěže, tak obecně v hledání nové, komunikativnější a kooperativnější kultury rozhodování. Podle postupu schváleného komisí proběhlo zapojení obyvatel v lokalitě Strašnická, ze kterého kromě cenných vstupů vyplynula i potřeba dvoukolové soutěže – tak, aby v prvním kole byla řešena celková koncepce Strašnické s důrazem na veřejný prostor (využitelná pro Strašnickou i bez stavby radnice) včetně řešení klíčových pěších dopravních vazeb.

Od června do září 2013, kdy schválila dokončené soutěžní podmínky a podklady, se nicméně komise nesešla; zadání podkladů pro další lokality nebylo projednáno a místo ustavující schůze poroty architektonické soutěže na Strašnické přišlo bez jakéhokoli předchozího dialogu s komisí usnesení zastupitelstva zásadně měnící dohodnutý postup a roli komise.

Co se změnilo: zlom v důrazech i možnostech občanů

Ač to tak na první pohled nevypadá, usnesení zastupitelstva ze dne 23. 9. 2013 znamená radikální obrat v celém procesu. Vyplývá z něj několik výrazných změn, pro přehlednost ty hlavní uvádím v tabulce:

Tabulka o změně situace

Jak se to změnilo: politická kultura

Na výše uvedených změnách není nic nezákonného a je možné, že za méně vypjaté situace by mohly být na základě otevřené komunikace považovány za akceptovatelné. Kromě věcných výsledků je však velmi důležitá i kultura jednání a rozhodování. V době činnosti komise se městská část i občanská sdružení snažily pracovat na zlepšování kultury spolupráce a participace. Ze strany městské části započalo zavádění Místní agendy 21, proběhla školení věnovaná přípravě participace, byl personálně posílen úřad v oblasti komunikace, ze strany Společně pro Desítku to byla pomoc s přípravou aktivit, iniciace participace veřejnosti týkající se jiných veřejných prostorů a taktéž školení členů v oblasti participace. Za této situace má způsob, jak bylo usnesení projednáno a přijato zásadní symbolický význam.

Porušení dohodnutých procesních postupů: Obsah usnesení byl připraven bez projednání v komisi, ačkoli komise měla právě v komunikaci sehrát hlavní roli a v jejím jednacím řádu je vzájemnému informování i nakládání s tím, co je sděleno na jednáních komise, věnována značná pozornost.

Klamavé uvedení usnesení: Bod v programu zastupitelstva, v rámci kterého došlo ke schválení usnesení, byl pojmenován „Informace o průběhu zpracování alternativ vytvoření vhodných prostor pro fungování Úřadu městské části Praha 10“ a ústně uveden jako technický. Přitom zbavuje komisi možnosti ovlivňovat zadání a rozhoduje o zadání / změně zadání podkladů pro všechny uvažované varianty. Zároveň do doby po uzavření diskusních příspěvků občanů nezazněl obsah usnesení, pouze slovní popis předkladatele, který prezentoval usnesení jako snahu ušetřit, ale nedopustit se zásadnějších změn. Občané, kteří neměli text usnesení předem k dispozici (ten v MČ Praha 10 mají pouze zastupitelé), tak nemohli reagovat na jeho skutečný obsah.

Neudržitelné argumenty: Argumentace zdůvodňující potřebu změn přímo na zastupitelstvu i následně v Novinách Prahy 10 je postavena na neudržitelných argumentech, což dokáže relativně snadno odhalit člověk orientující se v tématu. Hlavní argumenty jsou neudržitelné z těchto důvodů (viz tabulka):

Zneužití participace jako fíkového listu: Původní text usnesení byl alespoň přímočarý – komisi z dalšího rozhodování prostě „na tvrdo“ vypouští. Pozměňovací návrh Ivany Cabrnochové komisi sice v rozhodování ponechává, ale bez reálného vlivu – protože nemůže ovlivnit způsob zadání vzniku podkladů (viz první tabulka). Postup tak odpovídá klasickému příkladu zneužití participace aktivních občanů popsaný již v roce 1969 v dnes kultovním článku Sherry R. Arnstein „A Ladder of Citizen Participation“: Zapojení aktivních občanů do poradního orgánu bez možnosti ovlivnit zadávání projektů, které obvykle vede k jejich diskreditaci v očích ostatních aktivních občanů a lokálních odborníků, protože jejich práce nemá výsledky, a následným odcizením sdružení od komunity.

Závěr

Usnesení zastupitelstva ze dne 23. 9. 2013 a nastoupený způsob jeho naplňování znamená konec možnosti jak Komise pro vytvoření vhodných prostor pro fungování Úřadu městské části Praha 10, tak i občanských iniciativ reálně ovlivnit postup vzniku podkladů: rozhodnutí o budoucím umístění a podobě budovy radnice se dostává zcela mimo jejich pole působnosti. A to po půl roce fungující kultury spolupráce náhle, bez jakékoli dohody a relevantních důvodů. Jednostranné nedodržení dohodnutých postupů ze strany zastupitelstva městské části a zneužití důvěry a stovek hodin dobrovolné práce je pro důvěru a kulturu spolupráce horší než naprostá nekomunikace.

V reálné politice neočekávám samé Mirky Dušíny; avšak jednostranné nedodržování dohodnutých postupů představuje zásadní problém pro jakoukoli spolupráci a participaci. Nehraje přitom roli, zda k tomu došlo vědomě (a tedy jde o neetické jednání) nebo z nepochopení situace (a tedy jde o nekompetentnost). Je zřejmé, že občanské iniciativy v důsledku tohoto kroku nemohou mít důvěru v radní a zastupitele Městské části Praha 10 – a já také ne. Dokud nebudou dodržovány dohody, budou jakékoli pokusy o participaci jen oním hambatým fíkovým listem.

Tento dopis je otevřený – to znamená, že v původní nezměněné podobě můžete jeho text sdílet, přeposílat a zveřejňovat. Vyhrazuji si však právo odsouhlasit případné veřejné použití pouze dílčí citace bez uvedení textu celého dopisu.

V Praze 25. listopadu 2013
Ing. arch. Petr Klápště
bývalý mediátor komise

Přílohy:

Jednání očima zastupitelky

Jak vypadalo zastupitelstvo 4.2. 2013 z pohledu aktivity jedné zastupitelky?

Pavlina Hájková (TOP 09) dodala podklady k tomu, čemu a proč se na daném zastupitelstvu věnovala. Zveřejňujeme její text, protože bychom rádi, kdyby stejně vážně svou práci v zastupitelstvu brali i jiní.

Proluka

Na bouřlivém zasedání zastupitelstva MČ Praha 10 v pondělí 4. února se mimo jiné projednával prodej tzv. Proluky, neboli secesního domu architekta Osvalda Polívky Moskevská 77 a přilehlých pozemků. Vystoupila jsem nejprve s požadavkem stažení tohoto bodu z jednání zastupitelstva z důvodu doplnění kupní smlouvy o nový odstavec, ve kterém se kupující zavazuje, že během následujících deseti let od koupě domu pod hrozbou vysokých sankcí neprovede odstranění stavby nebo její podstatné části. Tomuto požadavku nebylo vyhověno, já jej však znovu předložila během diskuse k tomuto bodu. Svou žádost jsem odůvodnila tím, že dům význačného architekta Polívky, mimo jiné tvůrce Obecního domu, si zasluhuje ochranu před případným zbouráním ze strany developera a tato skutečnost nikde ve smlouvě nebyla ošetřena.

Zároveň jsem upozornila na takřka šibeniční lhůtu, kterou dostali členové iniciativy Společně pro Desítku, aby mohli podat připomínky k budoucí výstavbě na tzv. Proluce, neboli pozemcích přiléhajících k domu Moskevská č.77 – nehledě na to, že se prostorám nevěnuje celá iniciativa, ale sdružení Start Vršovice. Ve smlouvě byl uveden původní termín do 15. 2. 2013 a pokud by iniciativa do tohoto data připomínky nedodala, „má se“ podle smlouvy „za to“, že žádné nejsou. Vzhledem k tomu, že občanská iniciativa chtěla uspořádat k nové výstavbě tzv. proces participace trvající tři měsíce, jehož výsledkem by byly připomínky k developerskému projektu, navrhla jsem odložení termínu pro podání připomínek občanů o tři měsíce, tj. do 15. května 2013. Oba návrhy byly zastupitelstvem odsouhlaseny. Občanská sdruení tak mohou začít proces participace, ve kterém mají občané možnost ovlivnit budoucí podobu stavby v tzv. Proluce, protože developer je dle smlouvy povinen připomínky občanské iniciativy respektovat.

Rozpočet a Eden

V diskusi o rozpočtu jsem se zeptala, z jakého důvodu je v rozpočtu uvedena částka 50 milionů v kolonce KD Eden: „Na kontrolním výboru jsme toto téma několikrát diskutovali a bohužel dodnes neznáme stanovisko, jak hodlá radnice s touto stavbou naložit, zda se bude rekonstruovat, či se stavba prodá nebo zbourá, proto by mě zajímalo, na základě jakého usnesení se tato položka v rozpočtu objevila,“ ptala jsem se. Starosta Milan Richter odpověděl, že na základě „ankety“ s občany, kteří si přejí stavbu zrekonstruovat.

Pro mě to byla zcela nová informace, proto jsem poznamenala, že bych byla ráda s jejím výsledkem seznámena. KD Eden je bohužel v dost dezolátním stavu a je otázka, zda je vůbec účelné pouštět se do jeho rekonstrukce. I v tomto případě by mělo zastupitelstvo nejprve posoudit, která varianta by byla hospodárnější a ekonomicky výhodnější, zda rekonstrukce stávající stavby nebo její prodej či zbourání stavby a postavení nového kulturního domu.

Z toho vyplývá i otázka, do jaké míry potřebuje městská část další kulturní dům, vzhledem k tomu, že reprezentační prostory nabídne nově zrekonstruovaný Zámeček.

Nová radnice

V diskusi ke stavbě nové radnice jsem poukázala na to, že radnice neustále odsouvá termíny na zpracování alternativ vhodných prostor na fungování úřadu MČ Praha 10 až do konce roku 2013. Jedná se o rozhodování mezi alternativou, zda stávající budovu úřadu MČ Praha 10 zrekonstruovat nebo zda postavit budovu novou. Uvedla jsem, že by se zastupitelstvo mělo nejprve rozhodnout mezi těmito dvěma alternativami a pokud by se rozhodlo, že je ekonomicky výhodnější stavba nové radnice, teprve potom by se měla vyhlásit architektonická soutěž. Do té doby totiž není jasné, zda vůbec bude potřeba.