Archiv pro rubriku: Byty a nebyty

Propagace na jedničku, hospodárnost… pod psa?

Co nám zbývá v této fázi prodeje městských bytů? aneb “Majetek hlavního města Prahy musí být využíván účelně a hospodárně…” §35 zákona o hl. městě Praze

Jak Praha 10 k majetku přišla

V roce 1993 převzala MČ do své správy asi 20 tisíc bytů v několika stovkách bytových domů. Koncem roku 2012 to pak bylo  asi 6 tisíc bytů. Vzhledem k rozsáhlé privatizaci a prodeji 150 bytů v elektronických aukcích (viz listopadový text níže)  jich nyní zbývá kolem 3000.

Lehko nabyl, lehko pozbyl?

Převzetí takového množství bytů udělalo z MČ Praha 10 jednu z nejbohatších obcí v celém státě, příjmy z nájemného a z privatizace dodnes umožňují jednak realizaci gigantických projektů, kterými se vedení radnice velmi rádo prezentuje: rekonstrukce LDN v Obloukově ulici (250 mil. Kč), rekonstrukce DSZS v Sámově ulici (280 mil. Kč) nebo rekonstrukce Zámečku (přes 300 mil. Kč), jednak zapojení do letadla Key Investments (minimálně 200 mil. Kč). V neposlední řadě pak zajišťují značnou atraktivitu naší MČ pro nejrůznější lobbisty a politické podnikatele.

I to málo, co víme…

Veřejně dostupné informace o bytovém fondu a jeho správě a privatizaci jsou poměrně kusé a spíš než co jiného nedostupné, proto pro dnešek pouze uvedeme otázky, na které bychom si my všichni jistě zasloužili odpovědi. Ono totiž i z toho známého mála leccos nesedí:

… a budí hodně dalších otázek:
1) Kolik a jakých domů bylo zařazeno do zatím poslední vlny privatizace schválené ZMČ před dvěma lety, 12. 12. 2011?

Ve stenozáznamu i v informacích na webu MČ  se píše o 139 domech, ale v seznamu, který je k dispozci tamtéž, je uvedeno již 141 domů.
Při původním projednávání seznamu domů k privatizaci 12.12.2011 na ZMČ ohlásil střet zájmů, tj. skutečnost, že se ho privatizace týká, pouze Viktor Lojík (TOP 09). Privatizace každého domu se pak schaluje zvlášť, tak, že prakticky na každém dalším zasedání zastupitelstva, se hlasuje o privatizaci dalších domů. Například 23.9.2013 při hlasování o privatizaci  oznámili  střet zájmů další dva zastupitelé, radní Tomáš Ján (ODS) a Kamila Procházková (TOP 09). Proč ho neohlásili již při prvním schvalování? Byly “jejich” domy na původním seznamu? Těžko říci, tento seznam zveřejněn nebyl. Ptali se na něj tehdy hned tři občané a všechny si tehdejší místostarosta Zoufalík pozval do kanceláře, kýžený seznam ovšem veřejnosti nezpřístupnil.

2) Jaké domy se privatizují? Malé, velké, opravené, zanedbané?

Podle informací MČ by se mělo zdát, že ty zanedbané. Dojděte se však podívat do Jakutské ulice na domy lichá čísla 1–21: nová fasáda, nová okna. Rekonstrukce za 27,7 mil. Kč proběhla v roce 2012,  8,5 mil. Kč se uhradilo z dotace od SFŽP.

Co si z toho odnést?

Pokud spojíme informace uvedené výše, tj. že se 12. 12. 2011 schválil seznam privatizovaných domů se zdůvodněním, že jsou ve špatném stavu a vyplatí se je prodat, domy v Jakutské se na podzim roku  2012 kompletně zrevitalizovaly a v roce 2013 zprivatizovaly a náhodou tam bydlí dva zastupitelé … je to trochu hodně náhod najednou, že?

Při srovnání seznamu domů odsouhlasených k prodeji ZMČ, seznamu provedených nadlimitních oprav a investic do bytových domů v letech 2009–2012 a seznamu oprav bytových domů podle rámcové smlouvy  je zřejmé, že od roku 2009 proběhl nějaký druh opravy asi ve třetině dnes privatizovaných domů.

Například v domech Mrštíkova 33 a Starostrašnická 35 byla na konci roku 2012 vyměněna okna za 3 mil. Kč a 23.9.2013 byly domy schváleny k privatizaci. Byly už na seznamu schváleném v prosince 2011?

V podstatě jen další otázky:
3) Kolik je volných, tj. dlouhodobě nepronajatých, bytů nebo nebytových prostor ve správě MČ?

Pokud se zeptáte prakticky kohokoliv, kdo bydlí buď v obecním domě nebo domě, kde MČ ještě vlastní nějaké byty, uvede příklad roky prázdného bytu ze svého okolí.

Z nebytových prostor jsou dobře vidět především prázdné obchody: Jak dlouho byla prázdná třeba bývalá prodejna obuvi na Kubánském náměstí a teď je pro změnu prázdný bývalý sport bar také na Kubánském náměstí? Nebo bývalá zmrzlina u Elišky v Litevské ulici? Bývalá drogerie s papírnictvím na Koh-i-nooru? Poslanecká kancelář v Mrštíkové zrekonstruovaná za 2. 4 mil Kč  je prázdná už od rozpuštění sněmovny  28.8.2013  , při nájemném 34 tis. Kč za měsíc ušlý zisk rychle roste.

A nově prázdné prostory, třeba bývalé domácí potřeby na Moskevské (hned vedle Vršovického knihkupectví, na rohu Čechova náměstí), zase připomínají otázku, jestli by MČ neměla podporovat služby (a obchody) určitého typu tím, že dostanou odlišný nájem než třeba banky (kterých se právě na Moskevské nově vyrojilo jako hub po dešti).

Co víme nabeton:

K prodeji v elektronických aucích ZMČ vloni (2013) schválilo 244 (!) bytů.
Dále se množí svědectví, že MČ nehradí včas a řádně příspěvky do fondu oprav v domech, ve kterých je členem daného SVJ (společenství vlastníků jednotek).

Co s tím?

Určitě vás napadne spousta dalších otázek a příkladů, které by si zasloužily odpověď nebo  vysvětlení, a to bez ohledu na to jestli bydlíte v obecních, privatizovaných nebo jiných domech. Bytové hospodářství je totiž jednou z klíčových oblastí hospodaření naší doposud tak bohaté MČ a má extrémní dopad na příjmovou i výdajovou stranu rozpočtu. A jelikož se v minulých letech rozpočet schvaloval na ZMČ v únoru, můžeme vás pozvat na 20.2. do Domu čtení v Ruské, kde o něm platforma Společně pro Desítku iniciuje nezávislou diskuzi. Předtím se 16.1. sejdeme na diskuzi o budoucnosti vily Karla Čapka  – další z nemovitostí, jimiž by se správci naší obce měli, konzultujíce odborníky, intenzivně zabývat.

Těšíme se na vás.

14.1.2014, Zaostřeno na 10

Praha 10 – největší realitka v Praze a el. aukce

Privatizace a prodej domů a bytů je stále v plném proudu a podrobnosti celého procesu zůstávají v naší transparentní MČ, kterou můžeme prohlásit za největší realitku v Praze, stále jen poloodhalené.

Na jaře letošního roku spustila radnice prodej volných bytů formou elektronické aukce (usnesení RM 133/2013). Zatím bylo k prodeji tímto způsobem schváleno 150 bytů (http://www.aukcepraha10.cz/). Prodáno bylo 104 bytů za 161 mil. Kč což  je o 36 % více, než byla cena odhadní – lze tedy souhlasit s tvrzením vedení MČ, že se podařílo za prodané byty v tuto chvíli získat maximum (ovšem průměrná cena za 1 byt příliš nepřekračuje 1,5 milionu Kč).

Proč se těmito prodeji zabývat?

Kvůli souvislosti s dalším stavebním projektem naší “samosprávní realitky”. Vlastně ve stejnou dobu totiž MČ začala realizovat svůj projekt “Bytový dům Malešice”, kdy se stávající Penzion Malešice, který měla pronajatý firma Tommi Holding, přebuduje na malometrážní byty. (Ještě malá odbočka: Tommi Holding v r. 2012 od MČ získala za zrušení nájemní smlouvy na Penzion odstupné 37 milionů Kč. Přibližně rok pak MČ Penzion nadále pronajímala prostřednictvím své akciovky Praha 10-Majetková.)

Na začátku roku tedy MČ vlastnila 150 různě velkých  bytů a jeden obrovský panelák provozovaný jako penzion s kapacitou 540 osob. Vše v různě opotřebeném stavu. Po skončení obou akcí bude mít 140  fungl nových mini-bytů a 55 ubytovacích jednotek.

Finančně snad bude MČ na nule, tedy pokud se podaří podobně výhodně prodat i zbývající schválené byty a neprodraží se rekonstrukce Penzionu (smlouva je na 211 mil. Kč), ubytovacích míst ubyde a hlavně, jak to bude nakonec vypadat v Malešicích? Nezaděláváme si na vznik sociálně vyloučeného ghetta?

Další související otázkou je, proč MČ o výsledcích aukcí neinformuje?

Aukce se uskutečňují v blocích po cca 13 bytech. Těchto bloků bylo zatím realizováno 10, informace o výsledcích lze najít jen o prvních čtyřech (usnesení Rady MČ 516, 517, 619 a 620 z roku 2013). Usnesení o výsledcích v ostatních blocích jsou k dispozici pouze v tiskové podobě. Shrnutí výsledků aukcí 52 bytů zařazených do prvních čtyř bloků elektonicých aukcí je uvedeno v tabulce. Aukce v dalších blocích byly asi úspěšnější, protože u těch prvních bylo průměrné navýšení ceny jen 17 %.

Hodnocení činnosti této realitky je především na nás občanech, kteří jsme na Desítce doma, můžeme se ale podívat na doporučení odborníků – např. Agentura pro sociální začleňování, Akademie věd ČR nebo Veřejný ochránce práv, stejně tak i odborníci v zahraničí rozhodně neradí jít cestou výstavby velkých objektů, ale sociální byty doporučuje rovnoměrně rozmístit po celé obci. Proč to u nás nikdo nechce slyšet?

Pro zájemce o tuto problematiku přikládáme několik zajímavých odkazů:
Agentura pro sociální začleňování: Bydlení – Příručka pro obce: „Vedle řešení situace lidí, kteří se ocitli v bytové krizi, by obce měly mít možnost takovýmto situacím co nejúčinněji předcházet a usilovat o zabraňování vzniku sociálně vyloučených lokalit vznikajících sestěhováváním lidí s nízkými příjmy na jedno místo.“

Veřejný ochránce práv (ČR): Doporučení pro obce a města pro předcházení tvorby a rozšiřování sociálně vyloučených lokalit se zdůrazněním zajištění potřeby bydlení: „zamezení prostorové segregace sociálně znevýhodněných nediskriminační bytovou politikou“ (str. 32)

Hodně se přístupem k bydlení zabývá např. německý vědec Volker Busch-Geertsema, např. viz Measures to Achieve Social Mix and their Impact on Access to Housing for People who are Homeless, str. 4: Existuje široký konsensus na tom, že územní koncentrace chudých a znevýhodněných skupin s sebou nese celou řadu negativních dopadů. Chudá čtvť (adresa) může stigmatizovat své obyvatele například při hledání zaměstnání.

Chcete vědět víc?
– objednejte si náš pravidelný zpravodaj, ca 1x měsíčně do Vašeho e-mailu!

– Napište svým zastupitelům přímo, nebo přes www.napistejim.cz.

– Přijďte s námi říct svůj názor na zastupitelstvo!

– Má smysl se ozvat. Chceme tady žít, a ne jen bydlet. Zaostřeno na Desítku, 19. 11. 2013