Archiv pro rubriku: Vila Karla Čapka

Být vidět, ale nic neříct

Deník Metro do každé schránky

Také jste dostali do své schránky minulý týden Deník Metro (č. 18, středa 28. ledna), kde se na titulní stránce vyjímal článek o starostce Městské části Praha 10 Radmile Kleslové a jejích plánech a prioritách? Na webových stránkách www.metro.cz článek bohužel nenajdete, ale můžete si přečíst naskenovaný text zde. Zajímalo by nás, zda se jednalo o běžný článek, či placenou propagaci nového zastupitelstva či přímo paní starostky. Pokračování textu Být vidět, ale nic neříct

Deset důvodů, proč se podívat na závěrečný účet MČ Praha 10

Důvod hlavní: především nám tento dokument poskytuje jedinečný vhled do skutečného stavu hospodaření Prahy 10. A co nám konkrétně říká? O tom je následujících deset bodů.

1) Závěrečný účet není jen účetním dokumentem, je to zpráva o činnosti MČ za uplynulý rok. Pokud vnímáme schválený rozpočet jako plán činnosti, pak nám závěrečný účet poskytuje informace o tom, jak byl tento plán naplněn. V závěrečném účtu totiž není uvedeno jen to, co se podařilo, ale je také vidět, co se nepodařilo nebo nestihlo. Pokračování textu Deset důvodů, proč se podívat na závěrečný účet MČ Praha 10

Nad Pátečníkem: Slavit zatím není co!

Četli jste Pátečník? Speciální noviny Prahy 10 k příležitosti koupi vily Karla Čapka. A všimli jste si, že hned dva zastupitelé uváděli jako příklad úspěšného kulturního stánku Trmalovu vilu? Možná by člověk v městské části se sto tisíci obyvateli a skoro dvoumiliardovým rozpočtem čekal delší seznam, ale o tom psát nechci. Navíc vím, že když jde o kulturu, tak se o penězích jaksi mluvit nesluší, přitom ale špatné rozhodnutí může stát spoustu peněz a nepřinést „žádnou muziku“ (viz nezkolaudovaný nebo dokonce nezkolaudovatelný objekt vršovického kina Vzlet za zatím 32 mil. Kč).

Pojďme se podívat podrobněji na Trmalovu vilu a popřemýšlet o vile Čapkově:

Magistrát svěřil Trmalovu vilu do správy MČ ve špatném technickém stavu, MČ v letech 1998–2000 provedla generální opravu  za 7,7 mil. Kč. V září 1998 pak vilu pronajala společnosti Foibos, která část vily využívala jako kanceláře a v části připravila a spravovala expozici. V prosinci 2003 schválila rada MČ výpověď nájemní smlouvy a v září 2006 dohodu o finančním vyrovnání s firmou Foibos.  Od září 2004 do ledna 2007 měla firma Foibos a.s. sídlo v Trmalově vile. 12. prosince 2006 zveřejnila MČ podmínky výběrového řízení na nájem objektu „Trmalova vila“. Výběrové řízení vyhrála opět firma Foibos, a.s., se kterou MČ podepsala v březnu 2007 nájemní smlouvu. Roční nájemné činí 200 tisíc Kč vč. DPH.

Z dnes dostupných informací není zřejmé, co bylo příčinou výpovědi první nájemní smlouvy s Foibosem. Lecos napoví komentáře bývalého člena rady MČ JUDr. PhDr. Oldřicha Choděry dostupné v archivu novin Prahy 10 (dejte vyhledat “Foibos”), který upozorňuje na netransparentnost vztahů kolem Trmalovy vily. Na základě jaké smlouvy měla firma Foibos v letech 2004 až  2007 sídlo v Trmalově vile? Kolik zájemců se přihlásilo do výběrového řízení? Jaká byla jejich pozice ve srovnání s Foibosem, který ve vile již osm let působil? Otázek je mnohem více, než odpovědí, které lze najít.

Společnosti Foibos a.s. a Foibos Bohemia, o.p.s. získaly na projekty v Trmalově vile  od MČ v letech 2009–2013 dotace v celkové výši  350 tisíc Kč. Podstatně úspěšnější však byly při získávání dotací od magistrátu. V letech 2006 až 2013 získaly obě společnosti téměř 1,5 mil Kč na projekty bezprostředně související s Trmalovou vilou.

Z hlediska MČ je to tedy úspěch:

Vila je otevřená pro veřejnost, program je poměrně bohatý, byť asi dost specifický, a příjmy z pronájmu lehce převyšují výši poskytnutých dotací a souvisejících provozních nákladů (např. pojištění objektu). Investice do opravy vily se sice nikdy nevrátí, ale běžný provoz se ufinancuje sám.

Zdá se, že Foibos je společnost s řadou kulturních aktivit, která se v této oblasti pohybuje dlouhodobě a „umí v tom chodit“:

Ztrátovou výstavní činnost (vstupné 40 Kč, otevírací doba úterý – pátek 10–18) financuje částečně z dotací, částečně z výnosů z pronájmu vily na konference, semináře a svatby a z provozu specializovaného knihkupectví.

Jenže: jakou doplňkovou činnost by šlo realizovat v Čapkově vile?

Z vyjádření Z. Freislebena v již zmíněném Pátečníku je zřejmé, že vila se nehodí pro velké akce a davy návštěvníků, což znamená, že výnosy ze vstupného, byť asi řádově vyšší než v Trmalově vile, nebudou závratné. Možná by se tu mohly prodávat knihy a vhodné suvenýry, ale pořádat svatby?

A kdo by měl vilu provozovat?

Někdo, kdo dokáže získat zdroje na provoz odjinud, než z rozpočtu MČ Praha 10: Podobné objekty jako Čapkova vila často fungují jako součást větší instituce dobře napojené na magistrátní rozpočet: Bílkova vila je součástí Galerie hlavního města Prahy, Muellerova vila je součástí Muzea hlavního města Prahy. V případě Trmalovy vily  dokázal Foibos z magistrátního rozpočtu opakovaně získat značné dotace.

Naše MČ již přispěla (44 mil. Kč) a ještě přispěje (rekonstrukce, snad jen za 10 mil. Kč) k „záchraně půl vily, půl zahrady a především Karlovy pozůstalosti” dost. Teď je potřeba najít způsob, jak zapojit do projektu ve všech směrech přesahujícího působnost jedné městské části další financující subjekty (možná i soukromé donory?).

Trmalova vila zmiňovaná zastupiteli jako vlajková loď kultury na Praze 10 je možná lepší inspirací, než jsem čekala. Pokud se poučíme i z případu výše zmíněného Vzletu, je zřejmé, že:

1) investorem opravy musí být městská část, která bude důsledně kontrolovat veškeré kroky od projektu po kolaudaci,

2) smlouva o nájmu musí obsahovat naprosto transparentně definované povinnosti obou stran (tzn. žádné výměny nižšího nájemného za nějaké protislužby), sankce v případě jejich neplnění a reálnou možnost výpovědi (tzn. ne smlouvu na 20 let, ze které se MČ nebude moci vyvázat), a

3) provozovatel Čapkovy vily musí být vybrán v otevřeném výběrovém řízení (tzn. neměla by se jím, jak je v poslední době zvykem, stát automaticky společnost Praha 10-Majetková).

Lucie Sedmihradská

autorka se zajímá o financování územních samospráv a hospodaření MČ Praha 10 zvlášť

23. 9. 2013 – ZMČ: Hlasování, které se zapíše do dějin

Přesně toto prohlásil starosta B. Zoufalík (ex-ODS, nyní pražský leader Hlavu vzhůru) o hlasování o koupi vily Karla Čapka na jednání zastupitelstva 23.9.2013. Zastupitelé totiž schválili koupi vily vč. jejího inventáře za 43 891 970,- Kč.

Na podporu svého návrhu si pan starosta pozval ministra kultury J. Balvína a ředitele Památníku národního písemnictví Z. Freislebena. Dostavil se i majitel vily K. Scheinpflug. Reportáž ČT zmiňuje potřebu zapojit odborníky, příspěvek na Radiožurnálu cituje názory občanů ze Zaostřeno na 10. Pokračování textu 23. 9. 2013 — ZMČ: Hlasování, které se zapíše do dějin