Kamery na Praze 10 – ano, či ne? Doporučení Koalice VLASTA

Zastupitel Karel Duchek nás provází městským kamerovým systémem, ukazuje účelnost kamer na pečlivě vytipovaných místech naší městské části i úskalí a možnosti vnějšího kamerového systému na našich školách. Upozorňuje též na rizika týkající se kamerového systému uvnitř škol. Koalice VLASTA tak přehledně a na jednom místě prezentuje svůj postoj ke kamerám.

 1. Rámec: městský kamerový systém hlavního města Prahy

Hlavní město Praha buduje svůj kamerový systém od roku 1997. Tzv. „Městský kamerový systém“ (dále jen MKS) byl a je budován jako technicky otevřený metropolitní systém, do kterého lze integrovat kamery dalších provozovatelů kamerových systémů.

Celý systém je k dispozici 73 uživatelům, a to z řad Policie České republiky, Městské policie hl. m. Prahy, Dopravního podniku, Technické správy komunikací, Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy, Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy (operační středisko krizového štábu, odbor bezpečnosti) a Správy služeb hl. m. Prahy.

V současné době je podle údajů Magistrátu do Městského kamerového systému zapojeno téměř 2000 kamer a celý systém by měl projít postupnou modernizací. Ta bude zaměřena především na výměnu analogových kamer za IP kamery,[1] na přechod od analogového přenosu videosignálu na přenos digitální a na rozšíření MKS.

2. Městský kamerový systém ve veřejném prostoru Prahy 10: návrhy soukromé firmy versus požadavky Policie

MČ Praha 10 má dnes na svém území 34 kamer začleněných do městského kamerového systému a monitorujících důležité komunikace Prahy 10.

Představitelé MČ Praha 10 nechali v souvislosti se záměrem posílit MKS v Praze 10 zpracovat studii od firmy ABvia (www.abvia.cz). V materiálu z listopadu 2013 je navrženo vybudování dalších 55 kamerových bodů (72 kamer). Ty by včetně souvisejících nákladů na datovou infrastrukturu, dohledové centrum atd. Prahu 10 vyšly na zhruba 78,7 milionů Kč. Velkou zátěží pro rozpočet MČ Praha 10 by byly i platby za servis kamer a nájem optických tras. Podle informace oddělení záchranného a bezpečnostního systému Magistrátu hl. m. Prahy jsou v současnosti měsíční náklady na servis jedné kamery 5000 Kč a nájem optických tras 13 000 Kč. To by znamenalo 1 075 000 Kč měsíčně na vrub Prahy 10.

Sama Policie ČR přitom navrhovala pro území Prahy 10 dobudovat pouze 10 kamerových bodů. Ty by samozřejmě investičně i provozně byly daleko méně náročné!

Studie ABvia byla zastupiteli odmítnuta už v roce 2015. Bezpečnostní komise Rady MČ Praha 10 zároveň požádala Policii ČR i Městskou policii o nový návrh, který by odpovídal jejich potřebám i technickým a personálním možnostem.

3. Kamery na školských zařízeních

a) Vnější kamerový systém ZŠ na Praze 10: alternativy s obrovskými rozdíly v ceně

MČ Praha 10 zřizuje 13 základních škol. Představitelé MČ Praha 10 nechali v roce 2013 a následně v roce 2015 kvůli vnějšímu kamerovému zabezpečení těchto škol zpracovat studii, opět od společnosti ABvia. ABvia navrhla radním umístit na fasády 13 základních škol 163–179 kusů vnějších kamer. Bezpečnostní komise tuto studii ABvia opět odmítla.

Pochybnosti hned vyvolává poněkud nabubřelý počet kamer. Daleko větším problémem je ale požadavek, aby se tyto kamery daly integrovat do Městského kamerového systému. Kompatibita kamer s MKS znamená jejich několikanásobně vyšší cenu, než jak by tomu bylo u kamer obyčejných.

Jsou-li kamery připojeny na MKS, platí pro ně smlouvy uzavřené Magistrátem hl. m. Prahy pro servis a nájem optických tras. Platí-li výše uvedené ceny, znamenalo by to platit zhruba 1 019 000 Kč měsíčně.

Kamery ale na MKS připojeny být nemusí. Mohou fungovat jen jako lokální systém se záznamem do pěti dnů, což je podle vyjádření ředitele Městské policie Praha 10 dostatečné. Navíc, Městská policie není za současného personálního stavu v reálném čase ani schopna sledovat takové množství kamer a pětidenní záznam jí vyhovuje. Při lokálním řešení by zcela odpadly platby za servis a nájem optických tras.

Když si celou věc shrneme: pořizovací cena vnějších kamerových systémů na 13 ZŠ Prahy 10 by se i při závratném počtu cca 170 kusů snížila z 8,9 milionů Kč (dle návrhu ABvia) na necelý 1 milion Kč. Pokud by se počet kamer ještě snížil, což se zdá být správné, došlo by k dalším významným úsporám. Koalici VLASTA jde o to, aby celý systém byl dlouhodobě udržitelný, tedy abychom tyto bezpečnostní systémy mohli platit i za 10 či 15 let.

b) Vnitřní kamerový systém ZŠ na Praze 10: jeho neúčelnost a úskalí

Pokud jde o vnitřní kamerový systém na základních školách Prahy 10, sporný je už jeho účel.

Ve studii soukromé firmy ABvia, najaté minulými představiteli MČ Praha 10, se počítá se zhruba 160 kamerami pro 13 škol. To by stálo přibližně 2,1 milionu Kč, tedy asi 13 125 Kč na kameru s příslušenstvím.

Je tu ovšem jedno významné ALE. Ve školních prostorách se pohybují žáci, učitelé a  nepedagogický personál a na ně na všechny se vztahuje zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Podle tohoto zákona provozování kamerového systému se záznamem znamená zpracování osobních údajů.[2]

Kamerový systém ve vnitřních prostorách školy lze provozovat v době pohybu osob výlučně bez záznamu. Osobní údaje omezené zákonem č. 101/2000 Sb. totiž nejsou zpracovávány jen tehdy, když je kamerový systém provozován bez záznamu. Jenže jaký by to pak mělo význam?! Najme si snad škola na své náklady pracovníka, který bude sledovat monitor kamerového systému v reálném čase? Nebo si bude škola promítat záběry prázdných chodeb v době, kdy se nikdo v prostorách školy nepohybuje?
4. Co žádá ministerstvo školství?

Ministerstvo školství vydalo v roce 2015 metodické doporučení k bezpečnosti ve školách,[3] ve kterém se přehledně a detailně definují standardy bezpečnosti. Kromě prostorových a organizačně-technických opatření ministerstvo zdůrazňuje personální opatření, konkrétně zajištění finančních prostředků pro vrátné. Vnitřní kamerové systémy jsou podle ministerstva nadstandardy, které „nemohou plně nahradit dohled prováděný fyzickou osobou“. I ministerstvo zdůrazňuje požadavek na ochranu osobních údajů žáků a zaměstnanců školy.

5. Doporučení koalice VLASTA
  1. a) Kamery městského kamerového systému ve veřejném prostoru instalovat a provozovat podle analýzy Policie ČR a Městské policie Praha 10, to jest v počtu m 10–20 kamerových bodů.
  2. b) Vnější kamerové systémy určené k plášťové ochraně škol instalovat ve sníženém počtu a provozovat jako uzavřené a lokální systémy.
  3. c) Vnitřní kamerové systémy ve školách neinstalovat vůbec.
  4. d) Plně respektovat doporučení ministerstva školství ohledně bezpečnosti a ochrany osobních údajů ve školních budovách.

Karel Duchek

lidovecký zastupitel koalice VLASTA, člen Komise bezpečnostní Rady MČ Praha 10 a Návrhového výboru Zastupitelstva MČ Praha 10

[1]  IP kamera je tzv. síťová kamera, která pro přenos dat (videa) využívá internetový protokol.

[2] Stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 1 z roku 2006: „Provozování kamerového systému je považováno za zpracování osobních údajů, pokud je vedle kamerového sledování prováděn záznam pořizovaných záběrů nebo jsou v záznamovém zařízení uchovávány informace a zároveň účelem pořizovaných záznamů, případně vybraných informací, je jejich využití k identifikaci fyzických osob v souvislosti s určitým jednáním.“

[3] Metodické doporučení k bezpečnosti dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních – Minimální standard bezpečnosti z 20. února 2015 (č. j. MSMT-1981/2015-1).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>