Pohádka o radniční losovačce

Bylo jednou jedno království, kde vládl král Milan I. Zoufalý. Král sám sebe považoval za dobrého hospodáře a tak se mu nedivme, že ho neustálé a náročné přidělování veřejných zakázek tak zmáhalo, že si jednoho krásného rána řekl: Pojďme v našem království vyhlásit jedno velké výběrové řízení na opravy a rekonstrukce všech našich škol, školek a dalších objektů říše a přidělit ho několika nejpoctivějším šlechticům. Ať si sami tyto zakázky přerozdělí mezi své věrné poddané.

A jak si král usmyslel, tak se i stalo. A jelikož to byl král sečtělý, dobře věděl, že přidělit tak astronomickou zakázku není jen tak. Je to jako přenechat někomu půl království a s půlkou království se v každé slušné pohádce sluší nabídnout i ruku princezny. A tak s touto zakázkou přislíbil i svou nevlastní dceru princeznu Milanu Richtíkovou. Princezna Milana byla mimořádně krásná a s trochou nadsázky by si mohla tykat i s Miss World. Zároveň však byla i velmi marnivá. Král tedy rozhodl. Ti z Vás, šlechtici, kteří získáte jednu ze čtyř smluv na 400 miliónů dukátů se budete musiti zavázat k starosti o mou jedinou dceru.

Netrvalo to dlouho a na zámek Vlastík se sjelo 29 delegací. Tři z nich nesplnily všechny podmínky princezny a tak byly ze soutěže vyloučeny. Přesto princezna byla zájmem 26 zbývajících šlechticů tak zaskočena, že se rozhodla na pomoc povolat autoritu nejvyšší a to černokněžníka Gordiona. Černokněžník již v mnoha královstvích pomohl vyřadit z veřejných soutěží nevhodné nabídky a proč by tedy nepomohl i naší princezně.

Gordion zalovil v osudí a pro každého z 26 přítomných šlechticů vylosoval jedno pořadové číslo. Ve vhodném okamžiku pak pořadová čísla pro princeznu nejvhodnějších nápadníků odeslal pomocí mobilního zařízení na vlastní server umístěný mimo zámek. Pak se na tento server pomocí počítače přihlásil a ve své vlastní internetové aplikaci desetkrát kliknul na tlačítko losovat. K údivu všech přítomných byli skutečně vylosováni ti nejvhodnější kandidáti.

Okruh deseti vyvolených, tedy promiňte, deseti vylosovaných byl dále zúžen na 6. Vyřazen byl kupříkladu škudlivý šlechtic, který nebyl ochoten složit na účet zámku jistinu 2 miliónů dukátů. Zbývající šlechtici podali své konečné nabídky.

Napětí mezi finální šesticí kandidátů by se dalo krájet. Už zanedlouho čtyři z nich odjedou ze zámku se smlouvou na 400 miliónů dukátů a princeznou Milanou ve střídavé péči! A tak se nedivme, že jediný zástupce našeho království v soutěži, kníže Ekostav se snad ve stresu dopustil školácké chyby, když nenabídl králi maximální pokutu z prodlení ve výši 40 000 dukátů a připravil se tak o možnost získat plných 10% bodů, které se za tuto část nabídky rozdělovaly. A vévoda Jež z Loděnice se asi také v nabídce přepsal, když nabídl králi indexaci na úrovni 7,9%. I za tuto část se rozdávalo 10% bodů a v případě, že by vévoda uvedl tuto hodnotu na úrovni skutečné inflace v našem království, dostal by se okamžitě mezi 4 výherce. Inu, škoda jim.

A protože každá správná pohádka má mít svůj šťastný konec a naše království zatím jen přichází o 1,6 miliardy dukátů přidělených cizím šlechticům, tak si budeme muset počkat až do října, kdy šťastný konec pro naši pohádku dopíší sami poddaní pana krále.

Ing. Pavel Hájek, Piráti Praha 10

Poznámka: Tento příběh byl inspirován skutečnými událostmi na radnici Prahy 10.

Zaostřeno na 10 dodává, že mít v péči Milanu Richtíkovou znamená náklady na zámek, drožku, služebnictvo a odívání, které je třeba přičíst k ceně za stavební práce.

Další informace o Rámcové smlouvě jsou zde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>